Rok se s rokem sešel a v habartovském lesíku opět vyrostlo lanové centrum. Letos plakátky svolávaly všechny horolezce a horolezkyně z okolí. Scénář horolezeckého výcviku byl pro všechny odhodlané pevně nalinkovaný. Nováčky nejdříve čekala registrace a získání lezecké průvodky s popisem cesty. Pak každý potrápil své šlachy při rozcvičce, která by měla být nezbytnou součástí každé sportovní aktivity. Do základního tábora vedla strastiplná cesta přes několik visutých mostků a také přes Yettiho římsu, kterou lezci zdolávali se zavázanýma očima pouze za pomoci krátkého lana a karabiny. V základním táboře pak měli nováčci prostor vyzkoušet několik běžných horolezeckých činností. Stavba stanu či vázání uzlů nerozházelo téměř nikoho. Zato poznávání horolezeckého materiálu (stoppetzl, jumar, cepín, …) či pití pravého jačího čaje již tak snadné nebylo.

Tentokrát vyšel poslední duben zase jednou na všední den, konkrétně pátek, a to je vždy trochu komplikovanější organizace a finální příprava. Lidé se vracejí z práce porůznu, a tak většinu jsme museli přichystat týden dopředu. Celou akci tentokráte zaštítila Šárka, která v týdnu ještě poslední věci vykomunikovávala emailem. Přesto je nutné podotknout, že časy, kdy se v našem areálu pohybovalo i více jak tisíc lidiček a organizovat pomáhaly tři čtvrtiny osazenstva střediska, už jsou asi v nenávratnu. Ve čtyři hodiny se nás sešlo v klubovně asi dvacet, a tak dvě hodiny, jež nás dělily od startu, jsme museli pěkně máknout, ale to je problém, když zadaný úkol musíte třikrát zkontrolovat, poněvadž ti, jimž jste ho uložili, ho nesplní a mnohdy si najdou něco jiného, aniž by vás o tom informovali.

Pustili jsme se do dozdobování a následného vztyčení májky, přípravy bufetu, výzdobu brány, dokončení pódia a ozvučení, přípravy ohniště a v neposlední řadě i přípravy sezení pro diváky a rozmístění několika her. Práce víc než dost. Počasí zatím drželo, i když se na obloze honila mračna. Ta svůj obsah začala vypouštět asi deset minut po šesté, což se asi také podepsalo na návštěvnosti, kterou odhaduji asi tak maximálně na dvě až tři stovky dušiček. Nicméně pouze mrholilo a navíc s pauzami, takže soutěži o Miss čarodějnice 2010 nestálo více méně nic v cestě.

.. na pálení čarodějnic

Těšíme se na Vás

Takhle to všechno začalo… "Je to tu zase – po možná několikaroční pauze opět přišel čas poměřit síly našich paží, mrštnost našich těl, vytrvalost našich vůlí, bolestiodolnost a mrazuvzdornost prstů a objemy bandasek na předloktí a hlavně utužení přátelství prostředkem hromady legrace ve skoro již tradičním podniku – Ruliczka Boulder Session (čti – Rulička bouldr sešn Předběžný termín jsem stanovil JÁ (Kecish) na neděli 11. 4. 2010 dopoledne (najdete to v Klubíčkovským kalendáři) S termínem se dá samozřejmě hýbat, ale konkrétně mě by vyhovoval zrovna tenhle den, protože se dokutálím z Brna. Další spolupachatel Ňam podle kalendáře plánuje dorazit do Habeše ve stejném termínu… takže už jsme dva – z největší dálky. 

Těšíme se na Vás