Rok se s rokem sešel a v habartovském lesíku opět vyrostlo lanové centrum. Letos plakátky svolávaly všechny horolezce a horolezkyně z okolí. Scénář horolezeckého výcviku byl pro všechny odhodlané pevně nalinkovaný. Nováčky nejdříve čekala registrace a získání lezecké průvodky s popisem cesty. Pak každý potrápil své šlachy při rozcvičce, která by měla být nezbytnou součástí každé sportovní aktivity. Do základního tábora vedla strastiplná cesta přes několik visutých mostků a také přes Yettiho římsu, kterou lezci zdolávali se zavázanýma očima pouze za pomoci krátkého lana a karabiny. V základním táboře pak měli nováčci prostor vyzkoušet několik běžných horolezeckých činností. Stavba stanu či vázání uzlů nerozházelo téměř nikoho. Zato poznávání horolezeckého materiálu (stoppetzl, jumar, cepín, …) či pití pravého jačího čaje již tak snadné nebylo.